Zvládání emocí: EFT, hněv a jak své emoce alchymizovat

Nás nikdo nenaučil zvládat emoce. Naučili nás je polykat: „Co brečíš?“, „Nech to, to přejde“, „Mlč!“. Když jsem jako malá plakala, občas jsem ještě jednu dostala, abych byla zticha. A tak z nás vyrostli dospělí, kteří buď vybuchují, nebo už necítí vůbec nic.

Zvládání emocí neznamená, že je ovládáš, ani že je necháš zmizet. Znamená to, že je rozpoznáš, necháš je projít sebou a využiješ jejich energii, místo aby tě ničila. Emoce je energie v pohybu. Když ji zablokuješ, zůstane v těle.

Níže ti povím, co jsem se o emocích naučila v posledních letech: ze svého života, z živých vysílání, která jsem na toto téma dělala, a z práce s EFT (tappingem), kterou jsem absolvovala jako klientka u kamarádky, jež tuto techniku praktikuje. Nejsem psychoterapeutka ani praktička EFT. Vyprávím ti ze své vlastní zkušenosti.

Důležité: pokud tě emoce zaplavují, pokud máš úzkosti, záchvaty paniky, depresivní stavy nebo myšlenky, že už nechceš žít, vyhledej pomoc psychologa nebo psychoterapeuta (nebo praktického lékaře, který tě může nasměrovat). Pokud jsi v nebezpečí, zavolej na 112. To, co tu píšu, je podpora na tvé cestě, ne léčba.

Proč neumíme zvládat své emoce

Byli jsme vychováni k životu v dualitě: „dobré“ a „špatné“ emoce. Hněv, stud, strach a smutek byly odstrčeny do kouta, protože nejsou společensky přijatelné. Hlavně u mužů: „Jsi chlap, musíš být silný, nebrečíš.“

Pravdou je, že neexistují pozitivní ani negativní emoce. Existují emoce. A v takzvaných negativních emocích se skrývá mnoho darů. Jednou se mi zdál sen, který mi utkvěl v hlavě: všichni šli doprava a mně bylo řečeno, ať jdu doleva, kde byla hromada špíny. „Dobře hledej, protože tam, pod tou špínou, je zlato.“ I Carl Jung říká totéž: mnoho našich darů leží ve stínu.

Co se děje, když se na své emoce nedíváme:

• Potlačujeme je. Moje kamarádka, která praktikuje EFT, říká, že emoce, kterou rozpoznáš a přijmeš, nezůstává v těle dlouho. Čím víc před ní utíkáme, tím víc tlačí, až skončíme u úzkosti, deprese nebo vyhoření.
• Překrýváme je závislostmi. Práce bez přestávky, nakupování, jídlo, sladkosti, cigarety, alkohol. Já jsem měla 30 kilo navíc v době, kdy jsem byla ve vztahu s narcisem. Jíme, abychom svoje emoce udusili.
• Vyléváme si je na nesprávných lidech. Před šéfem vztek spolkneš a vybiješ si ho na dětech nebo na kamarádovi, o kterém víš, že tě vydrží.
• Stavíme si všude bariéry. Problém je, že se tím odřízneš i od krásných emocí. Krásné emoce jsou jemné; když se úplně uzavřeš, necítíš už ani je.

I práce bez přestávky je emoce

Mezi lety 2010 a 2021 jsem se zahrabala do práce. A společnost tě tam tlačí: postav dům, vydělej peníze, kup si auto, emoce nech na později. Když jsem se ohlédla, uviděla jsem, co bylo pod tou prací: nedostatek lásky. Obětovala jsem se, abych ukázala „podívej, jak jsem dobrá, zasloužím si tvou lásku“, nejdřív rodičům, pak partnerovi.

Tyto mechanismy jsou hodně nevědomé. Pokud pracuješ bez přestávky, věz, že to není normální, ať ti lidé tleskají sebevíc. Podrobněji jsem o tom psala v článku o sebesabotáži a o tom, jak se z ní uvolnit.

Co znamená znát své emoce

Klíčem ke zvládání emocí je znát sám sebe: znát své emoce a své reakce. Když ti někdo ublíží a ty nevíš, co s tou emocí dělat, vstoupíš do hry. Hádáš se, bojuješ, vyčerpáváš se. Pro mě jsou emoce podstatou života. Když se od nich odpojíš, odpojíš se od života.

Mapa emocí na lednici

Před několika lety, když jsem na tuto cestu vykročila, jsem narazila na „pyramidu emocí“, žebříček, na kterém jsou emoce seřazené odspodu nahoru: stud, vina, apatie, žal, strach, touha, hněv… a úplně nahoře přijetí, láska, radost, mír. Dala jsem si ji na lednici a čas od času se na ni podívala.

Neberu ji jako zákon. Pro mě byla zrcadlem. Ukázala mi, že nemůžu říkat „chci lásku a mír“, když den co den sedím ve studu a vině. Nejdřív musíš udělat místo. Stud je například potřeba přijmout, přivítat a zpracovat, abys ho mohl uvolnit. Dnes, když ho vidím, rozpoznám ho a obejmu. Už v něm nezůstávám.

Adaptivní a nepřiměřená reakce

Když přijde nějaká událost, můžeš mít dvě reakce. Adaptivní reakci, tedy odpověď, která odpovídá situaci před tebou. Nebo nepřiměřenou reakci, když reaguješ přehnaně.

Když reaguješ nepřiměřeně, obvykle tě bolí něco, co si neseš od dětství. Jako dospělí znovu přehráváme prvních sedm let z domova. A trauma nevytváří samotná událost, ale intenzita emoce, kterou jsi tehdy prožil. Nemusel jsi být bit, aby v tobě něco zůstalo; někdy stačila dvě slova, která řekl rodič.

Zažila jsem to na vlastní kůži: moje první holčička hodně plakala a její pláč mě přiváděl k šílenství. Pochopila jsem, odkud to pochází, až když jsem si uvědomila, že když jsem jako malá plakala já, nikdo si mě nevšímal.

Hněv: emoce s nejvíce energie

Udělala jsem celé živé vysílání jen o hněvu, protože je to emoce, kterou odmítáme nejčastěji. Hněv je přirozená reakce na situaci, kterou vnímáš jako ohrožující. Nejstarší část mozku, ta, která nás udržuje naživu, se aktivuje a reagujeme jako před divokým zvířetem, i když dnes už nebezpečí takové není. Za hněvem je nejčastěji strach.

Pár věcí, které jsem viděla:

• Hněv neznamená násilí. Ve své vysoké podobě je to síla: síla jednat, dělat rozhodnutí, na která jsi dosud neměl odvahu.
• Hněv se může obrátit proti tobě. Když ho nenecháš vyjít ven, obrátíš ho proti sobě a pak nenávidíš sám sebe. Tak se dostaneš do depresivních stavů.
• Záleží na tom, jak dlouho v něm zůstáváš. Hněv držený dlouho se v tobě „zkazí“ a stane se ničivým. Dělá tě netrpělivým se všemi i se sebou.
• Hněv je signál. Když něco nedokážeme „strávit“, rozzlobíme se. Všímej si toho signálu: proč se zlobíš? Sčítá se to: i dnešek, i včerejšek, i to, co bylo před pěti lety.

Jak já alchymizuji hněv

Abych byla upřímná, vydělala jsem své peníze hněvem. „Však já ti ukážu“ – a hněv mě motivoval. Proto říkám, že hněv je dobrý, ale záleží na tom, jak dlouho v něm zůstáváš a co s ním děláš.

Alchymizovat znamená všimnout si emoce a přeměnit její energii v něco užitečného, místo abys ji házel na ostatní:

• Vytvoř něco. Mně nejdřív pomohlo umění. Když jsem naštvaná, jdu malovat a malování mě vrací do stavu flow.
• Vlož energii do projektu. „Zlobím se, ale místo abych reagoval, použiju tuhle energii, abych něco vybudoval.“
• Dýchej a uvolňuj. Dechem a technikami emočního uvolnění, jako je EFT, můžeš hněv vybít, aniž bys někomu ublížil.
• Použij ho, abys vyšel ze zablokování. Měla jsem období, kdy jsem byla zaseknutá a nedokázala se pohnout, dokud jsem se nerozzlobila. Tehdy mi to pomohlo.

Velmi vážné upozornění: pokud chceš odejít od toxického člověka, zvlášť od kontrolujícího partnera, připrav si svůj odchod. Okamžik, kdy odcházíš, může spustit nebezpečný hněv. Mluv s lidmi, kterým důvěřuješ, požádej o pomoc, a pokud jsi v nebezpečí, zavolej na 112. O těchto vzorcích jsem psala v článku o narcismu a toxickém chování.

Co je EFT (tapping) a jak jsem ho prožila já, jako klientka

EFT (Emotional Freedom Techniques, „techniky emoční svobody“) je technika, při které konečky prstů jemně poklepáváš na určité body na těle, inspirované body používanými v tradiční čínské medicíně, a přitom se soustředíš na emoci, kterou cítíš, a říkáš věty spojené s tvou situací. Říká se jí také tapping. Já jí v legraci říkám „datel“.

Během let jsem vyzkoušela spoustu metod: meditace, psychoanalýzu, konstelace, práci na sobě. Doporučuju jen to, co jsem sama vyzkoušela a co pomohlo mně. Už nějakou dobu pracuju s EFT jako klientka u kamarádky, která tuto techniku praktikuje. Tady je, čeho jsem si všimla:

• „Docvaklo“ mi to mnohem rychleji. Mám ráda psychoanalýzu, ráda se „hrabu v hlavě“. Ale vědomou myslí se ke všemu nedostaneš. Mnoho zranění pochází z doby, kdy jsme ještě neuměli mluvit. Když jsem mluvila a zároveň dělala tapping, pochopení přicházelo rychleji.
• Cítila jsem to v těle. Když jsem pracovala na události z dětství, zhruba z doby, kdy mi bylo 10 let, kdy mě nutili nosit příliš těžké věci na dítě a nadávali mi, že jsem „líná“, cítila jsem, jak se z levé strany hlavy něco odlupuje, jako černý mrak. Jindy jsem cítila, jak se mi aktivuje šlacha až do ruky. Na józe jsem se po čase dokázala prsty dotknout podlahy, což jsem předtím nezvládla. To jsou mé prožitky, ne sliby.
• Zůstávám ukotvená. Po dobré meditaci jsem „nahoře“ a těžko se mi funguje v běžném životě, takže meditace dělám večer. Po EFT se cítím dobře a zároveň usazeně a můžu hned pracovat. Kamarádka říká, že EFT z tebe neudělá „zen“, ale dá ti toleranci k tomu, co každý den prožíváš.
• Nemusíš vyprávět všechno. Co se mi líbí nejvíc: nemusíš říkat, co jsi prožil. Může to být něco, o čem nechceš, aby se kdokoli dozvěděl. Pracuje se s emocí, kterou k té situaci cítíš.
• Na „dobrých“ emocích také záleží. Při práci jsem narazila na krásné chvíle, třeba na narození jedné z mých dcer. Všechno proběhlo dobře, ale emoce byla tak silná a neměla jsem ji s kým zpracovat, že ve mně zůstala.

Plná sklenice

Moje kamarádka má jeden obraz, který používám pořád. Představ si sklenici plnou až po okraj vším, co jsi léta nashromáždil. Každé slovo, každá nepříjemná událost ji přiměje přetéct: cítíš, že nemůžeš dýchat, že je konec světa.

Díky EFT se sklenice vyprazdňuje kousek po kousku. Ne úplně, protože jsme toho nastřádali hodně. Ale když přijde další nepříjemná situace, už nepřeteče. Máš toleranci, vidíš věci z jiné perspektivy. Problém stále existuje, ale už nejsi v dramatu. Řešíš ho s chladnou hlavou, věcně. A mnozí po čase, když se ohlédnou, říkají: „Co to bylo za velkou věc?“ Bylo to velké, protože sklenice byla plná.

Body pro tapping ve zkratce

Abys věděl, o co jde, tady jsou body, které jsme používali na sezeních. Poklepávání je jemné, nemá to bolet:

1. Bod „karate“, na hraně dlaně (odtud se obvykle začíná)
2. Temeno hlavy
3. Začátek obočí, u nosu
4. Vnější koutek oka
5. Pod okem, na kosti
6. Mezi nosem a horním rtem
7. Na bradě, pod dolním rtem
8. Pod klíční kostí
9. Na boku, pod paží, ve výši hrudníku
10. Na prstech

Zatímco poklepáváš na body, říkáš věty, které se týkají tvé situace. Já dělám tapping i sama, třeba před důležitým rozhodnutím, které nechci udělat ze strachu nebo ze stresu. Ale pro hlubokou práci potřebuješ někoho zvenčí, zrcadlo, které tě povede. A pokud neseš těžká traumata, základem zůstává práce s psychoterapeutem.

Chci sezení EFT →

EFT v kanceláři, v autě, doma

Praktická věc, kterou moje kamarádka říká klientům, kteří se ptají „kde to mám v práci dělat, když mě vidí kolegové?“: zajdeš si na pět minut na toaletu, uděláš tapping a vrátíš se. Mnozí jí pak říkají, že se vracejí s jinou energií a že ani kolegové už jim nepřipadají tak k nevydržení.

U dětí, které ještě neumějí slovy vyjádřit, co cítí, bych volila jemné věci: masáž s olejem, teplou koupel, uklidňující hudbu, kreslení a malování. Umění jim dovolí se vyjádřit.

Cvičení: setkání s hněvem z dětství

Tohle je cvičení, které jsme dělali v živém vysílání o hněvu. Udělej ho na klidném místě, svým tempem.

1. Zavři oči a polož ruku na srdce. Několikrát se nadechni.
2. Nech přijít událost z dětství, kdy ses zlobil. Tu první, která se vynoří. Pokud nepřichází obraz, ale jen pocit, jemně zatlač na temeno hlavy a nech událost, ať se ukáže.
3. Dovol si cítit. Jsi jen pozorovatelem té chvíle. Neanalyzuj, jen cíť.
4. Vstup tam jako dnešní dospělý. Pokud jde o situaci nespravedlnosti nebo zneužívání, vezmi dítě, kterým jsi byl, za ruku, vyveď ho odtamtud a obejmi ho. Řekni mu, že teď jsi tu pro něj ty.
5. Pomalu se vrať do přítomnosti a zapiš si, co jsi cítil.

Mně zpočátku nepřicházelo nic, jen energie. Jemně jsem se dotkla hlavy a pak mi přišla vzpomínka z doby, kdy mi bylo asi 10 let, na prudkou hádku mezi rodiči. To, co se tam dělo, mi nepatřilo, ale hněv ve mně zůstal.

Pokud cvičení vynese na povrch něco příliš těžkého, zastav se. Nemusíš procházet bolestnými vzpomínkami sám; na ty je tím pravým člověkem psychoterapeut.

Práce s vnitřním dítětem je jednou z nejsilnějších cest, které znám. Podrobně jsem o ní psala v článku uzdravení vnitřního dítěte, s cvičeními a uvolněními.

Chci uvolnění pro vnitřní dítě →

Empatici prožívají všechno s maximální intenzitou

Pokud jsi empatický člověk, vnímáš realitu skrze emoce. Cítíš všechno s obrovskou intenzitou. Takových je mnoho umělců a tvořivých lidí. Pro tebe podle mě práce s emocemi není volitelná, je to tvůj jazyk. Racionálně si můžeš vysvětlit cokoli; pokud emoce není uvolněná, zůstane tam.

Dvě pravidla, která empatikům říkám pořád:

• Emoce druhých nejsou tvoje. Je to dar cítit, co cítí ostatní, ale neber je na sebe.
• Ty jsi priorita. Nemůžeš rozdávat dobro, když ti samotnému není dobře. Dávej z přebytku, ne z prázdnoty.

Psala jsem o tom v průvodci o empatii a empaticích: co doopravdy cítíš a jak se chránit. A pokud jsi vyrůstal vedle matky, která nebyla emočně přítomná, doporučuji ti i článek o narcistické matce, jejích znacích a uzdravení.

Omezující přesvědčení za emocemi

Mnoho emocí vychází z přesvědčení, které vzniklo v intenzivní chvíli: „Lidé jsou zlí.“ „Peníze se vydělávají těžko.“ „Zasloužím si trpět.“ „Život je těžký.“ „Bůh mě trestá.“ Dítě, které vidí rodiče, jak se prudce hádají, si může vyvodit závěr „můj život je v ohrožení“. Toto přesvědčení zůstane v podvědomí a způsobí, že přitahuješ stále stejné situace.

Přesvědčení mají své semínko, chvíli, kdy vznikla. Tam je potřeba jít a pracovat. Moje kamarádka používá EFT přesně na tohle a podle mé zkušenosti to fungovalo velmi dobře na omezující přesvědčení a nenaplněné potřeby. Znáš tu větu „udělal jsem to a nevím proč“? Často se za ní skrývá stará, nenaplněná potřeba.

Práh: když se bojíš vlastního dobra

Něco, co říká málokdo: někdy se nelekneš toho špatného, ale toho dobrého. Když na sobě pracuješ, život se začne znovu skládat a mysl se vyleká a chce tě stáhnout zpátky do komfortní zóny. Tehdy začneš rušit sezení, odkládat, „dávat si pauzu“.

Tam je práh. Když ho překročíš a necouvneš, tam je skok. I já jsem zpočátku rušila sezení. A práce na sobě nikdy nekončí: i já na sobě dál pracuju, protože jinak se nemůžu vyvíjet.

Obraz, který mám ráda: náš život je jako zahrada. O zahradu se nemůžeš starat jen nůžkami. Potřebuješ víc nástrojů: EFT, konstelace, meditaci, umění, psychoterapii, práci s vnitřním dítětem. Každý má svou chvíli a ne každý je pro každého. Jdi za tím, co cítíš, že tě volá.

Chci individuální sezení, které vede Cristina →

Podívej se na živé vysílání o emocích a EFT

O hněvu a o cvičení výše najdeš živé vysílání, ve kterém alchymizujeme a poznáváme své emoce, a o emocích, které zůstaly z dětství, živé vysílání o emocích a uvolněních.

Často kladené otázky o zvládání emocí a EFT

Co znamená zvládání emocí?

Rozpoznat své emoce, nechat je projít sebou a zvolit si, co uděláš s jejich energií. Neznamená to je ovládat, skrývat je nebo přestat cítit. Rozpoznaná a přijatá emoce odejde; potlačená se hromadí v těle.

Jak ovládat emoce, když se zlobíš?

Nesnaž se hněv spolknout. Pozoruj ho: kde ho cítíš v těle, proč se objevil, odkdy tam je. Dýchej, na pár minut se ze situace vzdal a pak vlož energii do užitečné činnosti: procházky, kreslení, projektu. Pokud často reaguješ nepřiměřeně, hledej starší zranění, které je za tím.

Co je technika EFT?

EFT (Emotional Freedom Techniques), nazývaná také tapping, je technika, při které jemně poklepáváš na určité body na hlavě, obličeji, hrudi a rukou, zatímco se soustředíš na emoci nebo situaci a říkáš věty, které se k ní vztahují. Já jsem s EFT pracovala jako klientka u praktičky. Nenahrazuje psychoterapii ani lékařskou léčbu.

Můžu dělat EFT sám?

Na momentální stavy ano. I já dělám tapping sama. Na hlubokou práci s traumaty, starými přesvědčeními nebo těžkými událostmi je dobré mít někoho zvenčí, kdo tě povede. Pokud máš úzkosti nebo depresi, jdi k psychologovi nebo psychoterapeutovi.

Existují negativní emoce?

Z mého pohledu ne. Hněv, stud, strach a smutek jsou považovány za „negativní“, protože nejsou společensky přijímané, ale každá z nich má své poselství a svůj dar. Problém není emoce, ale jak dlouho v ní zůstáváš a co s ní děláš.

Co dělat, když mě emoce zaplavují?

Pokud cítíš, že už to nezvládáš, pokud máš záchvaty paniky, depresivní stavy nebo myšlenky, že už nechceš žít, promluv si s psychologem nebo psychoterapeutem či s praktickým lékařem. V případě nebezpečí zavolej na 112. Duchovní práce jde ruku v ruce s touto pomocí, ne místo ní.

Tvoje emoce nejsou tví nepřátelé. Jsou tvou energií. Buď k sobě na cestě laskavý. Objímám tě.