Mnozí z vás mě už mnohokrát prosili o živé vysílání o strachu. Tak jsem udělala dva večery po sobě, ve kterých jsem v mini-konstelacích reprezentovala největší strach každého člověka, který se připojil do vysílání. Ten nápad mě napadl, když jsem se vracela autobusem z Rumunska do Paříže: 28 hodin, kdy jsem seděla a pozorovala lidi. A uvědomila jsem si, kolik strachů nosíme a kolik z nich pochází ze zraněného vnitřního dítěte.
To, co jsem v obou vysíláních viděla, se snadno řekne a těžko prožívá: strachy jsou iluze. Jsou to iluze a nedostatek důvěry v Boha. To je ale v těle nedělá o nic méně skutečnými. Když jsem je reprezentovala, cítila jsem chlad na zádech, třes, bolest v levé straně, píchnutí na hrudi. Strach zůstává v těle, dokud ho neuvidíš a nezačneš s ním pracovat.
Níže ti povím, jak pracuji se strachy v reprezentacích, které strachy se objevovaly nejčastěji a odkud se berou, a co ti konkrétně pomůže zbavit se strachu — ne přes noc, ale krok za krokem.
Jedna důležitá věc hned na začátek: pokud prožíváš silnou úzkost, záchvaty paniky nebo fobie, které ti blokují život, jdi k lékaři nebo k psychologovi/psychoterapeutovi. To, co dělám já — reprezentace, uvolnění, meditace —, tě může podpořit, ale nenahrazuje odbornou pomoc.
Jak reprezentuji strachy v mini-konstelaci
Formát je krátký. Člověk se připojí do vysílání a požádá mě: „Cristino, můžeš reprezentovat můj největší strach?“ Napojím se na jeho pole a říkám, co cítím — v těle, v energii —, často dřív, než mi cokoli řekne. Pak to člověk potvrdí nebo doplní. Pokud chceš lépe pochopit metodu, která za tím stojí, podrobně jsem psala o tom, co jsou rodinné konstelace a jak fungují.
Znovu jsem si všimla dvou věcí:
- Strach na povrchu vede k jinému, hlubšímu. Přechází z jednoho do druhého, až se dostane ke zdroji. Někdo přišel se strachem, že je „hloupá“. Pod ním byl strach, že udělá chybu. Pod strachem z chyby byla otázka: co se dělo, když jsi byla malá a udělala chybu? Dostala jsi vynadáno. Pokud se chyba rovnala hádce a nedostatku lásky, vytvořil se program. A podvědomě bojuješ i dnes s tím dospělým, který ti říkal „dávej pozor, ať neuděláš chybu“.
- Nerýpu tam, kde se to neotevírá. Když mi něco nevychází jasně, nevymýšlím si příběhy. Znamená to, že je na tom člověku, aby se tam dostal sám.
Výhodou práce ve skupině je, že vidíš ostatní a pracuješ zároveň i na sobě. Otevírá ti to pole. Všichni máme všechny strachy, které se ten večer objevily, ve větší či menší míře.
Nejčastější strachy a odkud se berou
Strach, že nebudeš milován
Objevoval se znovu a znovu, v různých podobách. Odpověď byla pokaždé stejná: pracuješ na lásce k sobě a na svém vnitřním dítěti. Problém vede od tebe k tobě.
V jedné z reprezentací byla potřeba být milována spojená s penězi. Řekla jsem: dávej pozor, abys lásku nekupovala. Běháš za ostatními, místo abys milovala sama sebe, a pak platíš, tak či onak, abys něco dostala. To všechno je podvědomé. Stojí za to zamyslet se, jaká je u tebe souvislost mezi penězi a láskou.
Strach z opuštění a strach, že zůstaneš sám
Strach z opuštění byl možná nejčastější: „ať mě muž neopustí“, „ať nezůstanu sama“, „udělám cokoli, abych nebyl sám“. Někdo přiznal: „A nakonec stejně skončíš sama, ne? To je to velké drama.“
Tohle mi ten večer přišlo úplně jasně: opuštění zvenčí je jen odrazem opuštění sebe sama. Když neopouštíš sám sebe, nikdo tě neopustí. Pracuješ na ráně z toho, že opouštíš sám sebe — a tak předcházíš. Vím, o čem mluvím: i já jsem opouštěla sama sebe, moje rána byla rána opuštění a mnozí mě pak opustili.
Když mě někdo požádal, abych reprezentovala, jaké má potřeby, vyšla znovu láska: prázdná sklenice. Vezmi ji a naplň ji sám. Pokud se tu poznáváš, připravila jsem speciální uvolnění:
Chci uvolnění pro strach z opuštění →
Strach z vyloučení, z toho, že nepatříš
Jedna účastnice se bála, že bude odstrčena, že nebude patřit — a to ji vedlo k tomu, že pro ostatní udělala cokoli. U kořene byl strach, že nepatří své matce. V reprezentaci jsem to cítila v levé straně těla, která je pro mě spojená s matkou.
A tady jsem dostala dárek od někoho z vysílání. Nakolik patříš ty sám sobě? Celý život jsem běhala za ostatními. Zamysli se, jak by vypadaly naše životy, kdybychom běhali za sebou samými, za svými dary, stejně zoufale, jako jsme běhali za ostatními. Žili bychom v jiném světě. Není to žádná velká filozofie: přesouváš to běhání od nich k sobě.
Strach z nedostatku: peněz, jídla, že to nezvládneš
Finanční nejistota se objevila mnohokrát: „nebudu mít co jíst“, „věci se zase obrátí k horšímu“. Silně jsem ji cítila, když jsem otěhotněla s prvním dítětem, v roce 2012. Měla jsem plat, smlouvu na dobu neurčitou, a přesto mě přepadl strašný strach, že nebudu mít čím ho nakrmit. Teprve teď to chápu: byl to strach z rodu, zděděný. Máme je všichni.
Proto vás prosím: přestaňte otravovat děti tématem peněz. Tak jim vytváříte strachy. Pro strach z nedostatku jsem vytvořila uvolnění Hlad a nedostatek.
Někdo jiný měl strach „nezvládnu to“ — ne v nějaké konkrétní oblasti, ale obecně. Celý život mu říkali, že to nedokáže, přestože to dokázal. To je ta čínská kapka: slovo opakované roky prorazí kámen. Tam pracuješ energeticky a vracíš ty energie zpět (níže ti ukážu jak).
Strach z bití
U někoho z vysílání jsem cítila díru v zádech, mezi čakrami, a zeptala jsem se: „Bili tě, když jsi byla malá?“ Ano. Všimla jsem si toho u lidí i dřív: bití v dětství nezůstává tam, v minulosti. Projevuje se v životě dospělého. Možná neříkáš pravdu, možná jsi k šéfovi až příliš poddajný, možná se nedomáháš spravedlnosti — z podvědomého strachu, že dostaneš ránu. A ovlivňuje to i tvou schopnost vydělávat peníze: když tě někdo okrádá nebo si z tebe dělá legraci, místo aby ses bránil, mlčíš.
Pokud jsi prošel fyzickým násilím, pracuj na tom i s psychologem nebo psychoterapeutem; a pokud jsi v situaci násilí i teď, požádej okamžitě o pomoc. Pro energetickou část jsem vytvořila uvolnění od bití, násilí a fyzického týrání.
Strach spojený s kily
Několik žen přišlo se strachem, že přiberou. Za tím jsou emoce: usadíš se mnohem snáz, když je zvládáš. U jedné ten strach pocházel od matky. Pokud na tebe tvoje matka přenesla stud spojený s tělem, nemusíš v něm žít. U jiné bylo řešení přímo v problému: necítila se dobře ve své kůži. S váhou a zdravím jdi k lékaři.
Strach ze smrti
Téměř všechny strachy nakonec vedou ke strachu ze smrti. Je to ten největší strach — a největší iluze. Nemusíš s ním žít. Smrt není proti životu; je přítelkyní života, přináší proměnu.
Jednou, ve skupině rodinných konstelací, bylo potřeba, aby někdo reprezentoval smrt. Dva lidé se lekli a odmítli. Skočila jsem do toho já. V té energii jsem se vůbec necítila negativně — byla to proměňující energie. Život a smrt byly přítelkyně, a asi tak to má být.
Jednou z variant je strach, že zmizíš, že se rozpadneš. Souvisí s prázdnotou, kterou procházíš při duchovním probuzení; meditace na prázdnotu se dělá jemně. Někdy souvisí s depresí. Pokud jsi prožil nebo prožíváš depresi nebo máš černé myšlenky, jdi nejdřív k lékaři, psychiatrovi nebo psychologovi.
Strach ze tmy a z toho, že „se zblázníš“
Někdo se bál, že znovu upadne do tmy. Jejím heslem se stalo: Bůh ti nedá víc, než uneseš. Někdo jiný se bál, že „se zblázní“. Odpověď z pole: když se modlíš, požádej, aby k tobě lekce přicházely jemněji, a usaď se v energii „přijímám lekce jemně“. My, kterým se v dětství nedostalo jemnosti, se musíme naučit jemnosti k sobě.
Mlha v hlavě
Jedna účastnice se cítila „jako v zimní mlze“. Co jsem cítila: konzumuje příliš mnoho obsahu. Pokud nemáš v hlavě jasno, přejedl ses. Pokud ti někdo vnáší mlhu — i kdybych to byla já —, přestaň ho poslouchat a usaď se ve své intuici. O pročištění mysli jsem psala v článku mentální jasnost a uvolnění mysli.
Proč máš strach, který máš
Když mi někdo řekl „bojím se, že přijdu o práci, byl jsem na pěti pohovorech“, zeptala jsem se: proč se bojíš? Manifestuješ. Co se děje, když máme strachy? Strach nás ovládá. Nezpracované emoční tělo se rozjede do všemožných strachů — a manipulativní lidé přesně tohle vědí a hrají si s tím.
Je tu ještě něco: některé strachy nejsou tvoje. Někdo, kdo ti přeje zlé, ti „pošle“ strach, a pokud nemáš vědomí, vezmeš ho za svůj. Stejně tak strachy zděděné z rodu nebo od matky.
O ranách: lidé s ranou zrady obvykle sami nakonec zrazují; lidé s ranou opuštění nejdřív opouštějí sami sebe. Jsou to obecné vzorce, zkratky, které ti ukazují, kudy může voda téct.
A prosím tě: neutíkej do minulých životů. Velká část strachů je odsud — máma, táta, dětství. Pracuj nejdřív na základech: na mámě, tátovi a na částech v sobě. Pro oblast rodičů a vnitřního dítěte ti tu nechávám:
Chci uvolnění pro vnitřní dítě →
Jak se zbavit strachu: co ti konkrétně pomáhá
Není to žádná velká filozofie. Nikdo nás to nenaučil — byla to práce mámy, ale pokud citově byla ona dítětem a ty dospělým, kdo tě to měl naučit? Učíme se to teď. Tady je, co vyšlo ve vysíláních:
- Pojmenuj strach a sestup ke zdroji. Zeptej se sám sebe: co je pod ním? Co se dělo, když jsem byl malý a…? Postupuj od jednoho k druhému, dokud nenajdeš program.
- Rozvíjej své emoční tělo. To znamená: poznávat své emoce; vědět, které jsou tvoje a které ne; zvládat je, bez křiku a bez promítání do ostatních; a alchymizovat to, co přichází, a využívat energii vědomě.
- Vrať, co není tvoje. Vnímej, čí ty energie jsou, vrať je a vyveď je ven. Nebo jim s vděčností poděkuj, že ti tehdy pomohly to zvládnout, a nech je odejít.
- Vypni plotýnku. Mysl, která vyrábí drama, se rozpálí jako hrnec fazolí na ohni. Vypni plotýnku a s bubláním v hlavě je konec. Přerušíš to vlákno dechem, meditací a kontrolou nad myslí a pak se znovu usadíš.
- Modli se — ale nežebrej. Modlitba tě okamžitě usadí a vyvede tě z iluzí. Ale „prosím tě, pláču tady, přijď a zachraň mě“ není modlitba, to je žebrání — stavíš se do role oběti. Ať se ti děje cokoli, nezůstávej v traumatu; jdi do modlitby.
- Rozděl horu na malé dávky. Když mám problém velký jako dům, rozdělím ho na drobné kroky a udělám jich pár denně. Z hory se stane malá dávka každý den.
- Najdi si své vlastní mechanismy. Mně pomáhá jóga, jednou týdně: vycentruje tě a přeruší ti spoustu toxických proudů v hlavě. Nebo meditace. Každý máme svůj vnitřní rozhovor se sebou a mechanismy, které nám pomáhají — najdi si ty své.
- Mluv s částmi v sobě. Všichni máme závislou a nezávislou část. Můžeš být finančně velmi nezávislá a citově velmi závislá. Je to mnohem lepší cvičení než Netflix: sedni si na gauč a promluv si se všemi částmi v sobě.
- Řekni si sám to, co chceš slyšet. Jedna účastnice potřebovala častěji slyšet, že je krásná. Je zbytečné, aby ti to říkal někdo jiný, když to ty sám nevidíš. Řekni si to ty sám sobě.
- Běhej za sebou, ne za ostatními. To byl dar toho večera.
Mně to život nedávno ukázal taky: měla jsem nehodu na cestě, protože jsem ignorovala svou únavu — chovala jsem se k sobě tak, jak se ke mně chovala máma. Ale přineslo to dary: zbavilo mě to omezujícího přesvědčení, že svět je nebezpečný, protože právě tehdy mi lidé jeden po druhém pomáhali. Šok jsem zpracovala tappingem (EFT). Nehoda nebo trauma se zpracovávají rychle, aby nezatvrdly — s psychologem nebo psychoterapeutem, pokud tě zatěžují.
Pokud chceš, abychom spolu pracovali na tvých strachách, v reprezentacích a uvolněních:
Chci individuální sezení s Cristinou →
Podívej se na reprezentace naživo
Níže je druhá část, s nejvíce reprezentacemi a s mechanismy, které ti pomáhají se strachy:
První část, se strachem ze smrti, strachem, že nebudeš milován, a strachem, že nepatříš, najdeš v živém vysílání „Reprezentujeme strachy“.
Časté otázky o strachu
Odkud se berou strachy?
Z toho, co jsem viděla v reprezentacích, velká část pochází z dětství a ze vztahu s mámou a tátou: strach z chyby z hádek, strach z opuštění z opuštění sebe sama, strach z bití z bití. Jiné jsou zděděné z rodu, jako strach z nedostatku. Některé dokonce ani nejsou tvoje. Velmi zřídka pocházejí z minulých životů.
Jak se zbavit strachu?
Pojmenuj ho a sestup k jeho zdroji. Rozpoznej, co je tvoje, a vrať, co tvoje není. Přeruš drama dechem a meditací, modli se, aniž bys žebral, rozděl velké problémy na malé kroky a pracuj na lásce k sobě. Pokud je strach velmi silný, požádej o pomoc lékaře nebo psychologa.
Co je strach z opuštění a jak s ním pracovat?
Je to strach, že tě někdo opustí, že zůstaneš sám. Opuštění zvenčí je odrazem opuštění sebe sama. Pracuješ s ním tak, že přestaneš opouštět sám sebe: respektuješ své potřeby, máš se rád, sám si plníš svou sklenici.
Vedou všechny strachy ke strachu ze smrti?
V zásadě ano: strach ze smrti je ten největší strach a největší iluze. Smrt není proti životu; je to proměna, přítelkyně života. Nemusíš s tímhle strachem žít.
Kdy mám jít k lékaři nebo k psychologovi?
Když máš silnou úzkost, záchvaty paniky, fobie, depresi, černé myšlenky nebo trauma — nehodu, násilí, týrání —, které ovlivňují tvůj každodenní život. Duchovní práce tě může podpořit, ale nenahrazuje odborníka.
Nemusíš žít se svými strachy. Měj se rád, běhej za sebou a přijímej lekce jemně. Posílám pusu a těším se na tebe u dalšího živého vysílání.
